Jak vznikla myšlenka gymnastického sálu?

Všechny sporty prochází vývojem a stejně jako se vyvíjí kulatější míče pro fotbal, aerodynamičtější plavky pro vodní sporty, tak se vyvíjí i sportovní gymnastika. Co v šedesátých letech minulého století stačilo Miloslavu Boreckému (první předseda našeho oddílu) k reprezentačním výkonům, to by dnes stěží prošlo revizí pro školní tělocvik. Každá generace přinesla nové tréninkové postupy, často i nové a těžší cviky, které vyžadují kvalitnější nářadí. To nářadí však také adekvátně přibylo na váze a stalo se stále obtížnějším jej pro každý trénink stavět znovu a znovu. Pro představu se jedná o zhruba 2300 Kg vybavení, které v prvních 30 minutách tréninku stavíme a na závěr přibližně 20 minut uklízíme. Tedy ze 3 hodin tréninku nám vlastně jedna hodina zmizí a je věnována „posilování“ při přípravě cvičebního nářadí namísto zdokonalování se v gymnastických prvcích. Druhý předseda našeho oddílu, Ing. Radovan Kodeš asi jako první vyslovil myšlenku postavit gymnastům přímo samostatný specializovaný sál. Ten měl stát na zadní straně hřiště a navazovat na nářaďovnu. Bohužel finanční nároky takové stavby byly pro nás zcela nedosažitelné a ta Sportka taky nevyšla 🙂

Problémy s nářadím jsme řešili různě. Především právě díky Ing. R. Kodešovi. Na nácviky jsme pod jeho vedením vykopali molitanovou jámu, ale s unikátním víkem, aby se nad ní mohly provozovat sálové sporty. Všemu nářadí jsme pořídili, nebo vyrobili vozíky na převážení. Přesto všechno jsme se několikrát při přípravě nářadí zranili a celou dobu sledujeme, jak se vše zbytečně rychle odírá, průchody omlacují. Při veškeré snaze je gymnastické nářadí příliš těžké a rozměrné na přesnou manipulaci, kterou s ním v omezených prostorech naší sokolovny provádíme.

Přesto všechno naši činnost asi děláme správně, protože nám neustále roste členstvo. Dokonce příliš. Jakmile jsme se dostali přes 200 členů, tak máme opravdu velké problémy se vejít do 16 hodinové týdenní dotace, kterou již nejde pro vytíženost stávajícího sálu ostatními nájemníky rozšířit. Již dlouhou dobu neprobíhají větší organizované nábory dětí do oddílu sportovní gymnastiky, protože by se děti už ani na cvičiště nevešly. Nebývalý všeobecný zájem o gymnastiku jde ruku v ruce s tím, že nám často členové zůstávají až do dospělosti. Najít kousíček místečka ve stávajících prostorách pro vlastní cvičení začíná být často těžkým oříškem, o nedostatečném prostoru pro přípravky ani nemluvě. 

Proto po zralých ekonomicko-provozních úvahách jsme se jako oddíl sportovní gymnastiky rozhodli využít prostory nynějšího nerentabilního provozu squashe a bowlingu ke zhotovení moderního a bezpečného gymnastického sálu a otevřít tak prostor nejenom pro sportovní gymnastiku a ostatní oddíly našeho sokola, ale i pro okolní školy a školky, nově plánovanou gymnastickou školičku a další kurzy pro děti, teenagery i dospělé.